Mohu porovnávat. Téměř dvanáct let sleduji dluhovou problematiku v Česku velmi zblízka. Zatím co dříve lidé žádali o radu a chtěli vědět, jak postupovat, aby své dluhy mohli co nejdříve doplatit, nyní je hlavně zajímá, jak své dluhy neplatit!

To demonstruje i dotaz tazatele z Uherského Hradiště z dnešního dne: „půjčil jsem si u jedné nebankovní instituce, ale protože už jsem měl nějaké záznamy v registru dluhů, vlastně mi neměli vůbec nic půjčovat. Takže teď nemusím nic platit, je to tak?“

Není se čemu divit, když se politici v médiích předhánějí, kdo bude k těm, kteří neplní své závazky, vstřícnější. Aktuálně jsou projednávány např. návrhy na rušení bagatelních exekucí nebo zkrácení oddlužení nejen pro podnikatele, ale i spotřebitele z pěti let na tři. Být dlužníkem a slyšet, že se dluhu budu moci lehce zbavit, co asi udělám? Rozhodně nic platit nebudu! A stejně tak o žádné oddlužení žádat nebudu a vyčkám, jak to dopadne. A to ještě ani poslední změny v oblasti osobního bankrotu z roku 2019 nestihly být pořádně vyhodnoceny.

Lidé nejsou hloupí, ač co se týče výpočtu úroků, jsou na tom často bídně, v případě rušení exekucí a krácení oddlužení volí raději vyčkávací taktiku. Co kdyby to klaplo! Místo aby žádali o oddlužení a mohli požívat ochranu před věřiteli, někteří z nich už přes rok čekají. I to je jeden z důvodů, proč máme mnoho tzv. marných bagatelních exekucí, protože při čekání na výsledek novelizací zákonů není právě velká platební aktivita. A úroky běží.

Případné zkrácení doby oddlužení z pěti na tři roky ovšem znamená velký finanční rozdíl, který věřitelům nebude uhrazen. Některé odhady hovoří o snížení úhrad až o čtyřicet procent. Jenže v ekonomice to funguje tak, že když jednomu odpustíte, druhý to musí zaplatit. A z jednotlivých návrhů zrovna nevyplývá, že by chtěl všechny tyto náhrady nést stát. Ten se snaží co nejvíce toho nechat na věřitelích. Připravme se tedy na to, že v našich cenách, tedy v cenách všech platících, se projeví zvýšené riziko všech neplatičů.

Když se vrátím k úvodnímu dotazu, není na něj nijak snadné odpovědět bez bližší znalosti tohoto konkrétního případu. Neznáme, o jaké šlo záznamy v registrech, jaký pán deklaroval příjem, mohl se posuzovat i jeho majetek, splácení dosavadních dluhů a také netušíme, zda pán něco nezamlčel apod. Tím, že měl např. v nebankovním registru nějaký záznam, automaticky neznamená, že by mu nemohl být poskytnut žádný další úvěr. A právě populistické kroky některých politiků inspirují vykutálené dlužníky nejdříve si žádat o úvěr a až ho dostanou, domáhat se toho, že vlastně úvěr neměl být vůbec poskytnut, takže se nemusí splácet.

Bohužel to koresponduje s aktuální situací. Když politik neví, čemu by se věnoval, tak se začne věnovat exekucím a insolvencím. Za poradce má zástupce všemožných neziskových organizací, protože kromě profesionálně fungujících existují i militantní ochránci neplatičů, kteří někdy ani pořádně problematiku neznají. A na názory odborníků se nikdo nedívá. Domnívám se, že by politici měli vyslat lidem jasný signál, aby se zadlužovali uvážlivě, pečlivě četli smlouvy i související dokumenty, než je podepíší, a stanovit jasné podmínky, které se nebudou měnit se změnou každého ročního období.

Jana Tatýrková, Asociace inkasních agentur

Foto: burst.shopify.com