Statisticky každý obyvatel Česka v průměru bankám přibližně dluží 177 tisíc a současně má na účtech uloženo 273 tisíc korun. Ve skutečnosti pro většinu populace to neplatí a pandemie akceleruje rozevírání pomyslných nůžek bohatství českých domácností. Průměrné úspory českých domácností během koronavirové epidemie sice překvapivě stouply na historicky nejvyšší úroveň, naproti tomu ale narůstá počet lidí, kteří jsou hluboko pod příjmovým mediánem a nezvládají platit své závazky.
Od vypuknutí pandemie v březnu 2020 do konce února 2021 si lidé v bankách uložili přes 276 miliard. O sto miliard více než rok před tím. Celkem tak měli v bankách přes 2,89 bilionu korun. Ke stejnému datu domácnosti bankám dlužily 1,87 biliónu korun, ze kterých nesplácely jen 34,3 miliard (ČNB, 02/2021). To představuje výborný poměr pouhých 1,8 procenta úvěrů v selhání.
Historicky nejnižší úroveň 1,5 procenta dosáhl podíl nesplácených úvěrů v říjnu, a po tomto datu začala hodnota nesplácené částky meziměsíčně stoupat. Ke konci února zatím o „pouhých“ 6,2 miliardy, ale je patrné, že platební schopnost domácností se začala zhoršovat. Problémy nyní mají hlavně domácnosti naplno zasažené důsledky pandemie a lidé s nízkými příjmy. Ale až odezní efekt protiepidemických opatření vlády, splácet přestane i hodně domácností ze střední třídy.
Růst počtu neplatičů bude zřejmě podobný, jako po splasknutí hypoteční bubliny v roce 2008. Na začátku minulé krize ale domácnosti bankám dlužily pouhých 870 miliard, tedy necelou poloviny toho, co nyní. Platební morálka byla podobná té dnešní, ale klesající ekonomika se silně projevovala v rozpočtech domácností a během necelých dvou let vyskočily objemy nesplácených spotřebních úvěrů ze 6 na 12 procent.
Obavy obyvatel ze zadlužení ukazují spotřební úvěry, které vloni po osmi letech nepřetržitého růstu vykázaly pokles přes půl procenta. Za rok 2019 přitom ještě meziročně stouply o 7,2 procenta. Je vidět, že se lidé obávají budoucnosti, snaží se šetřit a odkládají nákupy dražších věcí. Paradoxním štěstím v neštěstí je, že kvůli lockdownu moc neutrácejí ani za běžnou spotřebu. Kdo může, vytváří si rezervy a důsledně hlídá rodinný rozpočet, což je v této době maximálně rozumné.
Jak ukazují bankovní vklady, existuje tedy poměrně velká skupina lidí, kterým se i v pandemii ekonomicky daří, a kterým uzávěra společnosti dokonce přinesla možnosti vyšších výdělků. Ovšem mnohé domácnosti chudnou a z následků pandemie se vzpamatují až po oživení ekonomiky, které u minulé krize přišlo zhruba po pěti letech od jejího začátku. Do té doby existuje riziko, že se bude v populaci prohlubovat sociální nerovnost.
Pokud se naplní černá očekávání post-covidové krize a více lidí bude mít problémy se splácením, měli by zachovat chladnou hlavu a začít otevřeně jednat s věřiteli. Ti jim určitě vyjdou vstříc, protože mají zájem zachovat obchodní vztahy a dbají na svoji dobrou pověst. Navíc současné zákony garantují celou řadu možností, jak problémy s obtížně splatitelnými dluhy vyřešit. A pokud by nesplácení domácností přerostlo do větších rozměrů, byl by to citlivý sociální problém, do kterého by ve prospěch dlužníků pravděpodobně zasahovali i politici.
Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance