O finanční gramotnosti se stále mluví, ale to je tak asi všechno

04.led 2021

O Vánocích jsme vedli s příbuznými debatu u cukroví a kávy, jak to tak chodí, o životě. A protože všichni z nich vědí, jaké práci se věnuji, diskuze sklouzla k tomu, kolik lidí v Česku žije tzv. z ruky do huby. Ocitla jsem se pod palbou ze všech stran, až mi to připadalo, že potřebují někoho obvinit a tím, kdo může za všechny finanční hříchy světa, bych měla být já. S čímž jsem samozřejmě nemohla souhlasit a rozhodla jsem se bránit své přesvědčení. 

Jedna ze sester zde hovořila za všechny samoživitelky a dalších asi 300 žen, se kterými pracuje. Druhá se obávala snižování už tak nízkých platů u policie. Švagři zase nechápali, když pracovali v loňském roce víc, jejich zaměstnavatelé měli více zakázek, firmy měly větší zisky, že si jako zaměstnanci vydělali míň a na nějaký bonus mohli rovnou zapomenout. Prostě koronavirus jako zaklínadlo na seškrtání všech odměn. 

Když jsme se dostali k tématu, že se mí příbuzní vůbec nediví, že lidi nemají z čeho splátky půjček platit, už mi to nedalo a začala jsem se ptát. Dobře, platy ti lidi mají stále stejné, ne-li vyšší. Přece museli vědět předem, kolik budou splácet měsíčně. Když viděli, že jim v bance z nějakého důvodu peníze nepůjčí, proč si půjčovali u nebankovních společností s mnohem vyšším úrokem? Opravdu byla ta půjčka tak nutná? A zde jsem si zavolala své dva patnáctileté synovce. Víte kdo je exekutor? Zeptala jsem se. Asi má něco společného s dluhama, zněla odpověď. Jaký je rozdíl mezi půjčkou v bance a u nebankovní společnosti? Ticho. Předpokládám, že o nebankovních poskytovatelích úvěrů slyšeli poprvé. Tuhle otázku nemám ráda, ale "co je RPSN?" Zase ticho. Probírali jste na základní škole aspoň trochu finanční témata? Odpověď stereo NE! Jeden synovec je v prvním ročníku na střední, tak dotaz zněl, jestli aspoň tam mají v rozvrhu finanční gramotnost. Zase jsem slyšela jen ne. Když jsem chtěla po všech, ať mi spočítají úrok z určité částky, poslali mě raději do sklepa pro nějaké pití. Než jsem se tam vydala, ještě jsem vyzvěděla, jestli synovci tuší, kolik platí za telefon. Přece ho neplatí, tak ho mají zadarmo, to je přece jasné. Jeden z nich už má bankovní kartu, proto mě ještě zajímalo, kolik měsíčně platí za účet. To přece ví jeho máma. Tak jak to potom má vypadat! A to se domnívám, že jsme ta finančně gramotnější rodina. Vyslechla jsem si, jak jsem logická, že ne každý si to umí spočítat a hlavně, že lidé neumí šetřit! V tento moment se do debaty zapojil i náš otec, který seděl opodál a vše poslouchal. Svoji přednášku na téma "jak ani jeho dcery neumí šetřit a utrácí za blbosti" vzal jen krátce. To už máme jako takový rodinný folklór. Ale samozřejmě kdyby všichni šetřili jako my, tak bankovní systém nutně zkolabuje, protože jsme byly vychovávány dle hesla "co Skotovi upadne, to Hanák zvedne." A zvlášť v této době oceňuji tyto dobré vzory!

Nechci tady spekulovat kolik už se za všechny ty roky, co se o finanční gramotnosti mluví, vydalo peněz na různé publikace, skripta, weby a nevím co ještě. A taky netuším, zda by finanční gramotnost vydala na samostatný předmět. Ale minimálně několik hodin bych zařadila klidně i místo osobní hygieny, na kterou jsme vloni museli psát referát.

Jana Tatýrková, Asociace inkasních agentur

Foto: burst.shopify.com