Paní Marcela (43) potká Jana, od kterého utekla žena, je opuštěný, zadlužený a aktuálně prochází oddlužením, ve kterém mu hrozí, že podmínky nesplní a je ze všeho psychicky na dně. A paní Marcela, jako správná samaritánka, která nepřemýšlí o následcích, se mu rozhodne pomoci. Možná takto nějak začínal příběh dnes už manželů Marcely a Jana. 

Jakmile paní Marcela na pomoc vyčerpala všechny své prostředky, rozhodla se kvůli svému příteli zadlužit a začala si brát půjčky, ze kterých Jan hradil své povinné úhrady v oddlužení. V žádosti o oddlužení uvádí, že má šest věřitelů, dluhy v celkové výši 304.769 Kč a je na rodičovské dovolené s příjmem 7600 Kč. Její dluhy vznikly v době, kdy byla vedena v evidenci úřadu práce. Pro nesoučinnost byla z evidence vyřazena a neměla tak nárok na dávky sociální podpory ani hmotné nouze. Tím ji vznikl dluh i na zdravotním pojištění. Současně uvádí, že její majetkové poměry a příjmy po úhradě základních životních potřeb nedostačují k úhradě splatných závazků. Paní Marcela žádá o oddlužení formou splátkového kalendáře. První splátka má být zaplacena v březnu 2014 ve výši 3000 Kč, kterou má hradit za přispění dárce, její matky. Z této částky má jít na úhradu věřitelům 1911 Kč měsíčně. Takto jsou úhrady prováděny až do roku 2018. Avšak od ledna až do listopadu 2018 nepřichází insolvenčnímu správci žádné platby ani od paní Marcely, ani na základě darovací smlouvy. Insolvenční správce v té době také uvádí, že paní Marcelu se nedaří kontaktovat, nereaguje na výzvy. Následně paní Marcela dokládá, že od února až do září byla vedena v evidenci úřadu práce, z jehož evidence byla vyřazena na základě sankčního vyřazení. Zřejmě kvůli soudem nařízenému řízení, kdy paní Marcele reálně hrozilo zrušení oddlužení, v prosinci 2018 a lednu 2019 doposílá chybějící úhrady. Plní tak podmínku oddlužení a nezajištěným věřitelům splácí 30,13 % dluhů. Následně je v březnu 2019 úspěšně oddlužena. 

Cílem oddlužení je dávat lidem druhou šanci. Předpokládá se, že se poučí z předešlých chyb a vezmou si ponaučení. Jenže paní Marcela už v říjnu 2019, tentokrát společně již se svým manželem Janem, žádají o další oddlužení. V žádosti uvádí, že mají minimálně pět závazků a jejich výše pravděpodobně dosahuje k částce 400 tisíc korun. Žadatelé zde také doplňují, že tentokrát si půjčky bral Jan s tím, aby mohl doplatit Marcelino oddlužení a aby měli z čeho vyžít. Jednalo se o jednorázové půjčky. Slibují, že uhradí 100 % dluhů za 60 měsíců. Oba jsou řádně zaměstnaní. Po výzvě se však přihlásili věřitelé o 808.096 korun, z čehož byla jedna pohledávka popřena a celková částka tak činí 705.796 Kč. 

„Od nabytí účinnosti insolvenčního zákona dne 1. 1. 2008 bylo vypozorováno, že některé osoby po úspěšném ukončení oddlužení opětovně podávají po určité době návrhy na povolení oddlužení. Platná právní úprava tento trend nepředvídala a nijak jej nereflektuje. Předkladatel je toho názoru, že přiznání úplného osvobození od placení pohledávek podle nových podmínek by se pro adresáty nemělo stát běžnou praxí a součástí jejich ekonomického života. Poskytnutí druhé šance je tedy nutno vnímat jako výjimečnou nabídku ke znovuzačlenění do ekonomicky aktivní společnosti. S ohledem na ekonomické cykly však nelze a priori vyloučit ani ty případy, v nichž poctivý dlužník v důsledku ekonomického neúspěchu bude opětovně potřebovat využít institut oddlužení. Dobu 10 let tak předkladatel vnímá jako nejdelší přiměřenou a zohledňující všechny zájmy, které se k této době vztahují, tedy zájmy dlužníka, věřitelů i společnosti,“ uvádí JUDr. Ing. Zdeněk Strnad Ph.D., spolutvůrce novely insolvenčního zákona.  

Vzhledem k textaci přechodného ustanovení oddlužovací novely (zák. č. 31/2019 Sb., část první, čl. II) se bude tato lhůta počítat zpětně i za období před touto novelou, tzn. již nyní budou soudy posuzovat, zda dlužník nebyl v posledních 10 letech oddlužen, byť podle předchozí právní úpravy, resp. podle právní úpravy před zmiňovanou novelou.

Při druhém a třetím oddlužení si už manželé museli být velmi dobře vědomi, že nebudou schopni svým závazkům dostát! A takové lidi by měl zákon excesivně ochraňovat před věřiteli? Ochrana dlužníků je u nás až absurdní, jdoucí proti zájmu společnosti jako celku, jako např. aktuálně navrhované zkrácení oddlužení pro spotřebitele z pěti let na tři.

Autor: Jana Tatýrková, Asociace inkasních agentur

Foto: burst.shopify.com